Oikeusministeriö - Justitieministeriet

OPPA DIEHTOJUOHKINGIHPPA LEA PRINTENLÁHKAI SIIDDU OLGEŠ BADJERAVDDAS.

Olbmo vuođđovuoigatvuođaide gullá vuoigatvuođadorvu dahjege vuoigatvuohta oažžut áššis gieđahallojuvvot duopmostuolus áššáigullevaččat ja almmá dárbbašmeahttun maŋŋoneami haga. Riektelágádusa bargun lea addit vuoigatvuođadorvvu.

Riektelágádussii gullet

- sorjjasmeahttun duopmostuolut
- ášševuoddjilágádus ja eará vejolašvuohta oažžut riekteveahki ja
- rihkusáššiin áššáskuhttinlágádus.

Duopmostuoluid mearridan ráŋggáštusaid ja mearrádusaid ollášuhttimis vástidit bággočađahaneiseválddit ja Rihkusčuovvumušlágádus.

Poliisa ii gula riektelágádussii, muhto dan bargguide gullá ovdadutkan, mii lea
rihkkosiid vuoigatvuođalaš čielggadeami vuosttas muddu.

Beaiváduvvon 8.2.2010
Vuoigatvuođaministeriija

Duopmostuolut juhkkojuvvojit dábálaš duopmostuoluide ja hálddahusduopmostuoluide. Daid lassin leat muhtin sierraduopmostuolut.

Dábálaš duopmostuolut leat gearretrievttit, hoavvarievttit ja alimus riekti (KKO). Gearretrievttit gieđahallet riido- ja rihkusáššiid. Guđege gearretrievtti duopmobiirii gullet dábálaččat máŋga gieldda. Gearretrievtti duomus sáhttá váidit hoavvariektái.

Hoavvarievttit gieđahallet eanas gearretrivttiid mearrádusain dahkkon váidagiid. Hoavvarievtti duomus sáhttá váidit alimus riektái dalle, juos KKO mieđiha váidinlobi.

Hálddahusduopmostuolut leat hálddahusrievttit ja alimus hálddahusriekti (KHO).

Hálddahusduopmostuolut gieđahallet eiseválddiid mearrádusain dahkkon váidagiid. Hálddahusrievtti mearrádusas oažžu dábálaččat váidit alimus hálddahusriektái, muhto muhtin áššejoavkkuin galgá vuosttamužžan ohcat váidinlobi KHO:s.

Sierraduopmostuolut leat ee. márkanriekti, bargoduopmostuollu ja dáhkádusriekti. Dat gieđahallet iežas sierranassuorggi áššiid. Márkanrievtti mearrádusas sáhttá ášši mielde váidit juogo alimus hálddahusriektái dahje alimus riektái. Bargoduopmostuolu ja dáhkádusrievtti mearrádusain ii sáhte váidit earret muhtin bártedáhkádusáššiin.

Lágasteapmi gearretrievttis

Rihkusášši

Rihkusášši gieđahallojuvvo dábálaččat dan báikegotti gearretrievttis, man viidodagas rihkus lea dahkkojuvvon. Rihkusášši biddjo johtui dikkis dan maŋŋel, go poliisa lea rihkusalmmuhusa dahje eará rihkuseahpádusa vuođul doaimmahan ovdadutkama ja áššáskuhtti lea mearridan áššáskuhttit ášši. Dábáleamos rihkkosat, mat duopmostuoluin gieđahallojuvvojit, leat johtalusa dorvvuhuhttimat, gárrenvuodjimat, illasteamit, suoládeamit, behttosat ja gárrenávnnasrihkkosat.

Rihkuslágasteamis leat fárus vástideaddji dahjege áššáskuhtton ja maid virggálaš áššáskuhtti. Mielde sáhttá leat maid áššeoamasteaddji dahjege rihkkosa oaffar. Dáin lágasteami oassebeliin geavahuvvo oktasašnamahus áššeoasálaččat. Lágasteamis leat mielde dávjá maiddái vihtanat.

Áššáskuhttis lea guovddáš rolla lágasteami jođu dáfus. Son gáibida stáhta ovddasteaddjin ráŋggáštusa olbmui, gii eahpiduvvo leat sivalaš rihkkosii. Áššáskuhtti ii gula duopmostullui, muhto son doaibmá iehčanasat. Su bargun lea buktit ovdan rihkusáššái guoski duođaštusaid, maiddái vástideaddjái ávkkálaš áššiid. Gearretriekti juogo dohkkeha dahje hilgu áššáskuhtti ovddidan stevnnega.

Juos áššáskuhtti ii čuoččáldahte ášši, áššeoamasteaddji sáhttá dahkat dan maiddái ieš.

Vihtanin gohččojuvvon galgá álot boahtit riektái, muhto son ii dárbbaš duođaštit lagaš fuolkkis vuostá. Vihtan galgá hállat duođa iige son oaččo čiehkat áššiid, mat leat su dieđus. Sus lea vuoigatvuohta oažžut buhtadusa riektái boahtimis.

Rihkusášši gieđahallan ovdána dábálaččat čuovvovaš ortnegis:

Áššáskuhtti ovddida gáibádusas ja daid vuođuštusaid. Juos áššeoamasteaddji lea rievttis, sutnje addojuvvo sáhkavuorru áššáskuhtti maŋŋá. Son sáhttá ovddidit iežas gáibádusaid ja almmuhit leago ovttaoaivilis áššáskuhttiin.

Vástideaddji sáhttá juogo mieđihit dahje šiitit dagu. Son vástida maiddái dasa miehtágo máksit áššeoamasteaddji gáibidan buhtadusaid.

Čuovvovažžan áššáskuhtti ja áššeoamasteaddji vuođuštallaba oainnuska dárkileappot. Vástideaddji cealká iežas oaivila dikkis ovdanbuktojuvvon áššiin.

Dán maŋŋá lea vihtaniid gullama vuorru ja eará duođaštusaid ovdanbuktin. Áššeoasálaččat muitalit oaiviliiddiset dikki áigge ovddiduvvon duođaštusain ja das mo áššis sin mielas galggašii dubmet.

Loahpas riekti árvvoštallá ja cealká duomu. Rihkkosii sivalažžan gávnnahuvvon dubmejuvvo dábálaččat ráŋggáštussii.

Rihkusášši gieđahallá dábálaččat ášši šlája mielde juogo okta duopmár dahjege duopmár ja golbma lávdeolbmo. Lávdeolbmot leat gielddaid váldostivrraid válljen eará go skuvlejuvvon áššedovdit, geat ovddastit rievttis sierra álbmotosiid oainnuid. Golmma duopmára čoahkkáibidju sáhttá gieđahallat erenomáš gáibideaddji rihkusášši.

Oktageardán rihkusášši sáhttá čoavdit gearretrievttis dušše čálalaš meannudeamis almmá váldogieđahallama haga. Eaktun lea, ahte rihkkosis áššáskuhtton lea dovddastan dagu ja miehtá čálalaš meannudeapmái. Maiddái rihkkosa vejolaš oaffaris galgá oažžut miehtama čálalaš meannudeapmái.

Rihkkosiid sáhttá maiddái soabadallat earenoamážit dalle, juos láhkarihkku lea nuorra. Álgaga soabadallamis sáhttá dahkat rihkkosa dahkki, oaffar, áššáskuhtti, poliisa dahje sosiálaeiseváldi. Soabadallin doibmet bargui skuvlejuvvon olbmot. Rihkusášši sáhttá gieđahallat duopmostuolus, vaikke dáhpáhus livččii soabadallon.

Riidoášši

Riidu, mii boahtá gearretriektái, sáhttá guoskat ovdamearkka dihte vealggi máksima, gávppi, soahpamuša dulkoma dahje árbbi.

Riidoášši lágasteamis áššeoasálaččat leat čuoččáldahtti, gii lea vuolggahan ášši ja vástideaddji, geasa gáibádus ovddiduvvo.

Ášši boahtá johtui dalle, go čuoččáldahtti doaimmaha gearretrievtti kansliijai čálalaš stevnnetohcamuša. Das galgá ee. čilget, mii gáibiduvvo ja galgá vuođuštit gáibádusa. Vástideaddji stevdnemis fuolaha gearretriekti juogo boastta dahje stevnnetolbmo bokte.

Gearretriekti bivdá vástideaddjis vuosttamužžan čálalaš vástádusa stevnnetohcamuššii. Eanaš riidduin čovdojuvvojit juo dán čálalaš válmmaštallanmuttus.

Juos nu ii dáhpáhuva, de áššegieđahallan jotkojuvvo duopmára jođihemiin njálmmálaš válmmaštallamis. Das čielggaduvvo, mas riiddu oassebealit duođaid leat sierraoaivilis. Dán muttos áššeoasálaččat galget dábálaččat maŋimusat almmuhit buot gáibádusaideaset ja daid vuođuštusaid nugo maid duođaštusaid, maid sii áigot ovddidit gáibádusaideaset doarjjan. Ášši gieđahalli duopmár čilge maiddái leago áššis vejolaš soabadit.

Juos válmmaštallamis eai beasa soabalaš čovdosii, ordnejuvvo váldogieđahallan, mas vihtaniid ja maid áššeoasálaččaid gullet persovnnalaččat.

Riidoáššis oktage ii dubmejuvvo ráŋggáštussii, muhto gearretriekti mearrida, mii lea rivttes dahjege lága čuovvu meannudeapmi.

Mearrádusa dahká dábálaččat okta duopmár, muhto viiddes riidoáššis golmma duopmára čoahkkáibidju sáhttá čoavdit ášši.

Ohcamušášši

Gearretriekti gieđahallá maid stuorra meari ohcamušáššiid. Dat leat ovdamearkka dihte náittosearut ja máná fuolahussii guoski riidduhis áššit.

Lágasteapmi hálddahusrievttis

Eiseválddiid mearrádusain sáhttá dábálaččat váidit hálddahusriektái. Hálddahusrievttit gieđahallet vearroáššiid, gielddaide guoski áššiid, huksen- ja birasáššiid, sosiála- ja dearvvašvuođadikšunáššiid ja maid eará hálddahusáššiid. Earret eará vearroáššiin ja gielddaide guoski áššiin galgá goittotge vuosttamužžan ohcat vuigema ovdamearkka dihte lávdegottis dahje alit doaibmaorgánas. Easkka vuigengáibádussii addojuvvon mearrádussii sáhttá ohcat nuppástusa hálddahusrievttis.

Ášši boahtá johtui hálddahusrievttis, go váidaleaddji doaimmaha dohko váidinčállagis. Dan maŋŋá hálddahusriekti bivdá cealkámuša mearrádusa dahkan eiseválddis. Hálddahusriekti gullá váidi skáhppojuvvon cealkámušaid ja vejolaš eará čilgehusa geažil.

Hálddahusriekti čoavdá eanaš oasi váidagiin áššebáhpáriid vuođul. Maiddái njálmmálaš gieđahallan sáhttá ordnejuvvot, juos váidi dan bivdá ja áššái sáhttá njálmmálaš gieđahallamis buktit lassičuvgehusa.

Njálmmálaš gieđahallamis váidi ovddida gáibádusas ja daid vuođuštusaid. Dan maŋŋá gullojuvvo mearrádusa dahkan eiseválddi ovddasteaddji oaidnu áššái. Gieđahallamis sáhttá dárkkálnuhttit daid gáibádusaid ja váiddavuođuštusaid, mat leat buktojuvvon ovdan čállagiin. Njálmmálaš gieđahallamis gullet dávjá maid vihtaniid ja áššedovdiid.

Mearrádusa dahket hálddahusrievttis dábálaččat golbma duopmára áššemeannudeaddji ráhkadan evttohusa vuođul. Muhtumin vuoigatvuođalaččat oktageardáneamos áššiid sáhttá čoavdit uhcit čoahkkáibijus. Mielladearvvasvuođaáššiin ja mánáidsuodjalanáššiin mearrádusa dahkamii oassálastá láhkaoahppan lahtuid lassin áššedovdilahttu. Birasgáhtten- ja čáhceáššiid čoavdimii oassálastet njeallje duopmára, geain oassi leat ovdamearkka dihte luonddudoalu áššedovdit.

Lágasteami oassebeliin lea duopmostuolus dávjá láhkaoahppan lágastanveahkki, vaikko láhka ii dan gáibitge. Dábálaččat veahkkin doaibmá ášševuoddji, almmolaš riekteveahkki dahje eará láhkaolmmoš.

Juos soames eahpiduvvo roaves rihkkosis, de son oažžu stáhta ruđaiguin bálkáhuvvon bealušteaddji. Seksuálarihkkosa, bearašveahkaválddi dahje eará veahkeválderihkkosa oaffar sáhttá oažžut stáhta ruđaiguin bálkáhuvvon veahki ja doarjjaolbmo.

Áššeoasálaš goasttida ieš juridihkalaš veahkis, juos sutnje ii leat mieđihuvvon riekteveahkki dahje stáhta ruđaiguin bálkáhuvvon veahkki. Váldooassi goluin čoggo lágastanveahki bálkkás ja buhtadusain, mat máksojuvvojit vihtaniidda.

Juos áššeoasálaš vuoitá áššis, vuostebealli dábálaččat buhtte sutnje lágastangoluid. Muhto juos son vuoittahallá, de son šaddá dábálaččat buhttet vuoitán oassebeallái su lágastangoluid. Hálddahusrievttis eaktun goluid buhttemii lea goittotge dat, ahte livččii govttoheapme, juos ášši vuoitán oassebealli šattašii máksit goluid ieš.

Ášši gieđahallamis duopmostuoluin berrojuvvojit dasa lassin lágastanmávssut, maid dábálaččat máksá ášši vuolggaheaddji. Hálddahusrievttis muhtin mearrádusat leat nuvttá ja earáge mearrádusain mávssu berret dušše juos váidalus hilgojuvvo.

Sáhkkoráŋggáštusaid čađaheamis fuolahit Vuoigatvuođaregistrerenguovddáš ja bággočađahaneiseválddit. Juos dubmejuvvon sáhkut, buhtadusat dahje eará mávssut eai máksojuvvo eaktodáhtos, bággočađaheaddji sáhttá olggosmihtidit oasi bálkkás, ealáhagas dahje opmodagas, vai máksu šaddá máksojuvvot. Juos máksingeatnegasas eai sáhte bearrat sáhkuid, duopmostuollu sáhttá dihto eavttuiguin rievdadit sáhkuid fáŋgavuohtan.

Fáŋgavuođaráŋggáštusaid ollašuhttá Rihkusčuovvumušlágádus. Fáŋgaduomu sajes sáhttá dubmejuvvot servodatbálvalus dahjege bálkkáhis bargu, mii bearráigehččojuvvo. Vuollái 18-jahkásažžan dahkkon rihkkosis sáhttá dubmet nuoraidráŋggáštussii, mii čohkiida bearráigeahččandeaivvademiin, bearráigeahččamis čađahuvvon bargguin ja maiddái bargui oahpásmuvvamis. Servodatbálvalus, nuoraidráŋggáštus ja evttolaš fáŋgavuhtii ja eaktovuloš friijavuhtii gulli bearráigeahčču leat servodatčuovvumušaid. Rihkusčuovvumušlágádus ollašuhttá maiddái servodatčuovvumušaid.